Nový semestr znamená nové zadání. Hned první hodinu se proto jedeme podívat na pozemek. Čeká nás navrhování skautské klubovny do Horních Počernic, konkrétně do ulice Na Chvalce.
Jedeme na místo autobusem. Od zastávky jdeme kolem zástavby rodinných domů. Každý dům si i s plotem žije vlastním životem. Najdeme zde výstavbu různého stáří, různých tvarů i barev. Před třemi bytovými domy zatáčíme a pokračujeme kolem objektu čistírny odpadních vod. A jsme vlastně na místě, na samém okraji Horních Počernic. Přístupová cesta k pozemku je tu a tam obohacena pohozenými odpadky. S tím by si snad skauti poradili. Horší je to ale s dálnicí, která je zde nepřetržitě slyšet. Zatím to působí jako místo určené k zapomenutí. Budova bývalého skladu, která se nachází na parcele, je také zvláštně opuštěná. Na první pohled vypadá jako v dobrém stavu, opomineme-li pokusy o grafity na její fasádě. Budova je ale zcela opuštěná, nechána na pospas svému osudu. Tak nevím, jestli je zrovna tohle místo ideální pro stavbu skautské klubovny.
Jdeme se každopádně podívat dál. Pokračujeme po asfaltové cestě, která se mění v cestu panelovou. Už se začínám bát, jak velkou skládku na jejím konci objevíme. Ale chyba lávky! Cesta vede k rybníku, který se rozprostírá pod "naším" pozemkem. Není tu sice ticho, dálnici jsme se ještě o kousek přiblížili. Občas tu je slyšet i letadlo. Pohled na stromy tyčící se nad vodní hladinou je ale tak milý, že beru místo postupně na milost. Zahrádkářská kolonie a opět různorodá zástavba rodinných domů, tentokráte obohacena o linii řadových domů na horizontu, hluk a panelová výstavba u dálnice s několika velkými obchody, to všechno je odtud možné vnímat.
Ještě chybí prozkoumat město. Vydáváme se podél řadových domů. Na některých obydlích jsou znát roky kutilského úsilí jejich majitelů. Potkáváme i několik zcela nových stavení. Historické jádro s Chvalským zámkem a kostelem sv. Ludmily jsou pro mě symbolicky kořenem města, ze kterých vyrůstá a díky kterým se jen tak nevyvrátí.
U kolejí jsme našli průmyslovou část města. Blízko "naší" parcely jsme objevili sportovní srdce Chval. Cesta k několika fotbalovým hřištím a k tenisové hale vede kolem panelové výstavby, starého parkoviště a různých hospod. Trochu jiný svět než u zámku, který je odtud vidět.
Chvaly na mě celkově působí příjemným dojmem. Napadá mě slovo kompromis. Zahrádkáři jezdí natírat stromky a starat se o květiny i do hlučného prostředí a nejspíš se tu cítí dobře. Stejně tak děti, které si hrají ve vzrostlých náletech kousek od čističky. A pejskaři venčí psy na louce u dálnice. Kompromis..
Žádné komentáře:
Okomentovat